Není nic divného, že nerozumíme velikonocům ani my dnes; i proto má smysl je slavit každoročně znovu a znovu. Boží slovo nám přivádí na scénu dva typy věřících: jeden typ je běžný poctivý farník, příslušník takzvané lidové církve, zbožného stáda, odjakživa potěšení paternalisticky laděných duchovních správců; takoví nerozeznají ideologii a víru, pro obojí položí život…
Číst →Napřed několik vysvětlujících slov: při prvém čtení z Písma vás muselo napadnout, že v příběhu cosi neklape: Myslím ta přepodivnost, že Izrael musí natřít dveře svého domu skopovou krví, aby trestající Hospodin nezahrnul mezi Egypťany také Izraelce. Což Hospodin ve své vševědoucnosti nevidí nejen do domů, ale i do srdcí?! Taková námitka textu Písma není…
Číst →Dnešní modlitba nabízí klíč i ke čtením; konstatuje, že jsme osvobozeni v Ježíšově jménu, skrze jeho událost se my stáváme svobodnými. Ve Skutcích se říká, že ohromné množství lidí (je řeč o tisících)zaujatých událostmi letošní paschy se veřejně přihlásilo k radikální změně smýšlení. Napadne nás, že mohlo jít o davovou psychózu; velikonoce každoročně znamenaly pro…
Číst →Janovo evangelium klade událost prorockého očišťování pojmu „chrám“ hned na sám začátek Kristova veřejného působení, bezprostředně za „počátek všech Ježíšových divů v galilejské Káně“, zatímco Matouš tu událost klade skoro na konec svého evangelia, na vrchol sporů Nazaretského s židovskými odborníky na zbožnost. Matoušovo porozumění významu té události odpovídá běžné náboženské logice, uvažující přibližně takto:…
Číst →Také dnes Písmo předkládá deklaraci dvou možných stylů myšlení, jak o tom byla řeč minulou neděli. Je důležité vědět, že v Bibli vedle sebe přátelsky koexistují. Je to třeba proto, aby také ti, kteří dokáží věřit jen na jeden z těch způsobů, nepronásledovali ty, kteří věří opřeni o jiná paradigmata. Člověk není pánem pravdy, v…
Číst →Lukášovské pojetí pokušení je asi starší než matoušovské, je ovšem neméně pozoruhodné než delší a možná – ovšem jen na prvý pohled – i propracovanější verse Matoušova. Ale spíš to bude trochu jinak: Matoušovská verse je jakoby universální moudrost, zatímco Lukáš spíš utěšuje. A proto považuji právě ten dnešní úryvek za dobrou bránu k postní…
Číst →Čas od času musí přijít nějaký Pilát s masakrem právě při chrámové oběti, anebo padnout věž v Siloe. Nemylme se, na mušce nešťastných náhod byli tentokrát právě ti zbožní. Nejen Job, nejen Tobiáš, ale i tihle obyčejní lidé jistě čekali od Hospodina jinou mzdu za svou zbožnost. Není zrovna povzbudivé, že právě těm zbožným se přihodí…
Číst →Celý tento týden se v liturgických čteních medituje myšlenka vzkříšení. To je totiž klíč k velikonoční radosti. Mnozí v dnešním úryvku slyší raději vítěznou polemiku aristotelika o charakteru Ježíšova božství. Hodí se jim to do jejich apologetik, do šermu myšlenek, idejí. Proto jim zpravidla uniká něco podstatně důležitějšího, než je takový teologický spor. Ostatně domnívám se,…
Číst →Všimli jste si: Ježíš tu naléhavě diskutuje; protivníkem mu není kdosi nevěřící, ale „židé, kteří mu uvěřili“. Ne bezbožníci, ne jinověrci, ale ti, kteří už Ježíšovi uvěřili. Možná náš případ – i my už uvěřili. A tak i nám se stane, že fungujeme jako odpůrci boží nikoli selháním v mravní oblasti, ale tím, že necháme…
Číst →Možná, že někoho zarazí, proč se Ježíš vyjadřuje tak zdrženlivě, proč tu bílou vránu mezi svými oponenty nepochválí víc. Říká mu: Nejsi daleko od Božího království. Je totiž velký rozdíl mezi tím, že člověk pochopí správnou věc, a změnou smýšlení. Kdo pochopil, je blízko, na dosah. Přesto dovedeme správně pochopit, jak by se věci měly…
Číst →