Ve všech čteních dnešní neděle zazněly podobné náměty: Člověk se nachází v nějaké obtížné životní situaci, neví si rady, těmi situacemi se cítí zcela ovládaný a proto nesvobodný. Prchá před nimi někdy skutečně, jindy je odhání ze svých myšlenek, cítí úzkost nebo bolest a vyhýbá se lidem. To ale obtížnost situace nevylepší. Setká-li se však v takové…
Číst →Katolíci věří, že křtem nás všechny náš nový Pán nejen povolal do lidu své Nové smlouvy, ale také hned pověřil službou kněžskou, službou vedení společenství a službou prorockou. Připadá mi ovšem, že v praxi tomu věří málokdo. Prorocké charisma v církevních obcích buď tvrdě spí, anebo kamsi emigrovalo. Přitom právě tato služba podle mého přesvědčení patří k těm…
Číst →V občanském nebo i v církevním kalendáři připadá na každý den nějaký svátek. V liturgickém kalendáři je věnována pozornost významným dnům, kdy si lid Boží má připomenout různé světce, svědky víry či další významné osobnosti z dějin církve, které mu mohou být posilou pro jeho víru. Každý jistě slaví den svého patrona nebo patrony svých rodičů a blízkých. Pravidelně…
Číst →Text Lukášova evangelia je dobrým příkladem toho, jak víra zachraňuje někoho jiného. Otrok je zachráněn vírou setníka a možná i setníkových přátel, které se s Ježíšem setkávají u setníkova domu. Víra setníka je zde prezentovaná jako víra vzorová, víra, která důvěřuje a v důvěře poslouchá. Lukáš si dává záležet, aby vykreslil – zřejmě v situaci po fatálním středu…
Číst →První a druhé dnešní čtení mají v sobě cosi společného a přitom stojí ve vzájemném kontrastu. Oba příběhy pojednávají o sestoupení či seslání Božího Ducha. V příběhu o stavbě Babylonské věže vede Boží Přítomnost ke zmatení jazyků a selhání mezilidské komunikace. V příběhu Letnic zase Boží přítomnost komunikaci a porozumění mezi lidmi umožňuje. V prvním příběhu lidé mluví…
Číst →Každý z nás už toho mnoho počul o láske kresťanskej, Božej, ale i erotickej, ktorá sa v súčasnom svete zužuje na lásku sexuálnu. Láska je však oveľa širšia a dokonca ju nerozvíja cit, ale na jej rozvoj potrebujeme iné ľudské kvality. Kedysi, keď som bola v r. 1986 na prahu dospelosti a zároveň na dne, práve vtedy sa mi dostala do…
Číst →Začněme oním Já a Otec jedno jsme. Tento výrok se používal často v dějinách křesťanského myšlení, nejspíš až příliš často. Zaposlouchejme se, co stojí před ním v dnešním úryvku evangelia. Nejprve jsme četli: Mé ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou a já jim dávám život věčný; nezahynou na věčnost a nikdo je nevytrhne…
Číst →Včera nás liturgie přivedla k další fasetě mysteria dějin spásy, tedy: Jak se v dějinách naší osobní spásy náš křest doopravdy děje. Zakoušeli jsme, že Bůh, ač náš Pán, je tu ze své vůle pro nás, na naší straně, prostě „pro nás a naši spásu“. Hospodin se tak kdysi dávno představil Mojžíšovi z hořícího keře, tak chtěl, aby…
Číst →Nevíme jistě, zda Ježíšova večeře s učedníky na rozloučenou byla večeře paschální v podobě, jak ji popisuje 2. kniha Mojžíšova, nicméně pokud nebyla, tak se jí podobala. Všiměme si několika charakteristik této hostiny, jak se promítly přes Ježíšovu večeři (evangelium) do křesťanského slavení eucharistie (2. čtení). 1. Pascha je slavností celé pospolitosti Izraele, ale je slavena v přehledných…
Číst →Téma dnešní liturgie jsme při přípravě pojmenovali větou „Důvěra umožňuje vzdát se i toho nejcennějšího, včetně vlastní minulosti“. Uvažovali jsme o tom, že ani jeden z dnešních textů minulostí nepohrdá. A v naší minulosti skutečně leží leccos cenného, co může být dobrou oporou naší a nejen naší budoucnosti. Mnoho okolností v naší minulosti bylo dobrých a mnoho…
Číst →