Liturgické texty dnešní neděle byly shrnutím toho, co má určovat život církve i v dnešní době, jakým způsobem máme Krista následovat a proč. Kniha skutků, ze které bylo dnešní první čtení, je svědectvím ze života rané církve. Měli jsme možnost uvědomit si, jak obec prvních křesťanů žila, co určovalo její život a porovnat to s naším životem v…
Číst →Nikdo z Ježíšových přátel nečekal podobné rozuzlení drsného dramatu posledního týdne Ježíšova života. Tím spíš tedy chápali Ježíšův hrob jako poslední slovo dějin k jeho existenci. Svědky byli všichni, kdo Ježíše viděli a slyšeli umírat: Přátelé i nepřátelé, skeptici i ti, které o poslední špetky naděje připravil rychlý spád dějin. Nad vším se zavřel hrob jako v našich…
Číst →To, co jsme právě vyslechli, překvapuje svou jednoznačností. Byl řečen příkaz, který nelze přeslechnout: Dávám vám nové přikázání, abyste se navzájem milovali. Příkaz zní až mravoučně a podobných naučení je v dnešním Janově textu popravdě řečeno více, jako by autor nechtěl posluchače nechat ani na chvíli na pochybách, jak má být vyprávění o Ježíšově mytí nohou rozuměno….
Číst →Obraz šírej planiny, vyprahnutej od slnka, a na nej kam len oko dovidí, rozhádzané pozostatky mŕtvych, ktorí padli pri vojne a nepokojoch. Ani z tých pozostatkov už veĺa nezostalo. Len suché a od slnka vybielené kosti. Mäso a koža už dávno podľahli rozkladu, alebo ich zožrali supy. Ten pohľad je tak bezútešný a beznádejný, že každý, kto sa pozrie, hovorí: „Suché…
Číst →Liturgické texty dnešní neděle by nás mohly vzbudit z našeho poněkud ospalého prožívání víry. Neměly by v nás způsobit zklamání, že všechno děláme špatně a že se nám nedaří prožívat svou víru správně. Měly by vzbudit naši odvahu ke změně smýšlení – může nás zachránit náš Bůh. Dnešním prvním čtením bylo napomenutí proroka Izajáše, které se…
Číst →Hledejte však nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno, slyšeli jsme. „To všechno“, o co se nemáme starat, protože nám bude přidáno, není přitom málo – je to naopak to základní, co umožňuje žít – jídlo, pití, oděv chránící před zimou nebo žhavým větrem. Touha po životě je v nás zakódovaná,…
Číst →V dnešním prvním čtení jsme slyšeli: „To ti dnes přikazuji, abys miloval Hospodina, svého Boha“. Řekneme – to je prostě Starý zákon. Suché příkazy a řády podložené vyhrůžkami, ale také přísliby, když je budeme dodržovat. Ale i v tom krátkém úryvku, který jsme slyšeli, můžeme objevit slova lásky „Miluj Hospodina, svého Boha, jej poslouchej a přilni k němu.“…
Číst →Oběť patří mezi náboženské archetypy společné všem světovým náboženstvím ve všech kulturách. Osvědčuje se už od temného pravěku těm, kdo potřebují usmířit nebo naklonit si nebesa. Je to archetyp svým charakterem „kněžský“, předpokládá zplnomocněného prostředníka. Ale existují i archetypy „prorocké“, které podobně jako Jób či Jeremjáš vsází na rozvíjení meziosobního vztahu mezi Bohem a člověkem….
Číst →Asi budu v dnešní řeči monotématický. Slyšeli jsme: „Otevřelo se nebe, a spatřil Ducha Božího, jak k němu promlouvá: „Toto je můj milovaný syn, kterého jsem si vyvolil“. Dnešní úryvek evangelia nám předkládá skutečnou „první akci“ Ježíšova působení na veřejnosti – jeho křest v Jordánu a také to, co se při tom událo a následovalo. Připomenu, že Lukáš…
Číst →V dnešních textech můžeme najít jakoby dva různé příběhy. První je dobře uvěřitelný příběh lidí, kteří se všichni narodili z vůle těla či z vůle muže (cituji tu genderově nevyváženou janovskou formulaci). Cesta životem takových lidí je leckdy klopýtavá, dnešní Jeremjášovo proroctví zní do situace, kdy taková cesta, zde dokonce cesta celého národa, je v etapě přímo beznadějné:…
Číst →