Je dobře, že každoročně na nás naléhají ty skvělé texty, kdysi formující katechumeny před jejich křestní velikou nocí. Leckdy nám to trochu vyjasní po léta a po desetiletí unikajíci smysl některých důležitých prvků našeho křestního povolání. Dám příklad: Když jsem kdysi v sedmdesátých letech poprvé v životě kontaktoval prazvláštní prostředí mentálně retardovaných dětí, připadal mi ten ústav…

Velikonoce – a také přípravu na ně – lze podle křesťanských tradic pochopit nábožensky nebo vírou. Obojí je posvěceno, vyberte si, jak je libo. To platilo už od svátků Pascha v roce snad třicet našeho letopočtu. Ale i dokonce staletí před tím, jak dokazuje skvělý monolog Deutroizajáše. Vzpomeňte si: Už v době Ježíšově zněly Jeruzalémem dva rozdílné chorály:…

Mnoho křesťanů si stále ještě z dětských let chová představu, že Ježíš moc dobře věděl, že má nahoře mocného tatíčka a tak smí na zemi i v samotném velechrámu dělat, co se mu zachce. Taková představa je nejen infantilní, je nebezpečná. Ježíšův konflikt přímo na posvátné chrámové půdě byl konfliktem bez předem známého vítěze. Dokonce zůstává otevřen dodnes….

Janovo evangelium klade událost prorockého očišťování pojmu „chrám“ hned na sám začátek Kristova veřejného působení, bezprostředně za „počátek všech Ježíšových divů v galilejské Káně“, zatímco Matouš tu událost klade skoro na konec svého evangelia, na vrchol sporů Nazaretského s židovskými odborníky na zbožnost. Matoušovo porozumění významu té události odpovídá běžné náboženské logice, uvažující přibližně takto:…