Ten člověk byl – a je – opravdu Boží Syn

Josef Kratěna
Mk 11,1-11; 14,1-15,47
28.3.2021, Hradec Králové
Květná neděle 2021, cyklus B

Palmová nebo Pašijová neděle je nám připomínkou slavného Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma. Zároveň nám je takovým úvodem do Svatého týdne. Celý židovský národ očekával Mesiáše – zachránce, který má podle starozákonních proroků být poslán na tento svět a vysvobodit Izrael od pohanů a římského područí. Zástupy svědků a učedníci kteří uvěřili a viděli na vlastní oči znamení a divy které Ježíš ve jménu svého Otce činil, věřili také v to, že právě On je ten Požehnaný Boží. On je ten Mesiáš a Vykupitel. Proto také zní v celém Jeruzalémě „ Hosana! Požehnaný, který přichází ve jménu Pána….Hosana na výsostech.“

Jenomže jejich představy o jakési revoluci nebo násilném převzetí vlády a moci Ježíšem byly naprosto liché. Ježíš chtěl do Jeruzaléma přijet jako král, jako pokorný nemajetný král na vypůjčeném oslátku, jak bylo předpovězeno. Králové povětšinou vjížděli do okupovaných měst na koních. Ježíš přijíždí pokorně, bez jakékoli mocenské nebo politické ambice. Přijíždí v podobě služebníka. Ježíš přišel na tento svět, aby nás pokoře a službě bližním učil a byl nám v tom vzorem. Svou službou nám přibližuje království Boží a život v plnosti. Ježíšův příjezd do Jeruzaléma, ale také předznamenává události, které ho pak přivedou k naprostému dnu lidského ponížení a znetvoření.

Ježíš přijíždí do Jeruzaléma, aby tam za nás položil svůj život. Přišel zachránit člověka a stává se tam zrazeným a opuštěným. Zrazeným těmi samými zástupy nejprve nadšeně provolávajících „Hosana…“ a nyní nemilosrdně křičících „Ukřižuj!“ „Ukřižuj!“ Zrazený svými učedníky, kteří se rozprchli a zrazený také Petrem, který ho třikrát zapře. Možná se mu zdá, že je opuštěný i Bohem. Slova „Bože můj, proč jsi mě opustil?,“ ale neznamenají, že ochabla jeho naděje a víra. Ježíš se v tu chvíli modlí žalm, kterým se v bolestech obrací k Bohu, svému Otci a odevzdává se plně do jeho rukou. Kdo to vlastně byl ten, který za nás umíral na kříži?

Ježíš přece nebyl jen obětí nenávisti. Naší záchraně by to nijak neprospělo. V lidských dějinách bylo přece tisíce lidí přibíjeno na kříž. Tisíce lidí umíralo v bolestech srovnatelných nebo i větších nejen v nacistických nebo komunistických koncentrácích. Přesto tento Ježíšův kříž vyniká. Vyniká, protože byl projevem lásky k člověku, k nám. „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo obětuje svůj život za přátele.“ A Ježíš položil svůj život i za nepřátele. Svou smrtí zničil smrt naši. Umíráme stále, ale smrt už nemá poslední slovo. Poslední slovo má Bůh, to znamená Život. Bůh nám dal svého Syna, aby nás vytrhl z moci smrti. Ano, Bůh tak miluje svět, že nám dal svého Syna, aby každý, kdo v něho věří nezahynul, ale měl život věčný. A kdo tedy byl ten, který za nás umřel na kříži? Jistě si dovedeme odpovědět spolu se setníkem.

„Ten člověk byl opravdu Syn Boží.“ Ten člověk je opravdu Boží Syn!