Stejně jako Marie Magdalská

Martin Šály
Ex 14,10-31;15, 20-21; Př 8, 1-8.19-21; 9, 4b-6; Iz 55,1-11; Iz 61,1-4.9-11; Ez 36,24-28; Ez 37,1-14; Da 3,1–29; Ř 6,3-11; J 20,1-18
3. 4. 2021 (Skype)
Veligonoční vigilie 2021

Jen se přiznejte vy všichni, že také nerozeznáváte vzkříšeného, stejně jako ta Marie z Magdaly!

Přitom jste myli druhým nohy i v situaci, kdy se vám do toho vůbec nechtělo, jak o tom mluvil Jirka ve čtvrtek. Pochopili jste, že nejvyšší moudrost je dávat svou životní energii, svůj život druhým, jako ta literární indická sestřička, o které mluvila Deny včera večer. Zažili jste a zažíváte skutečně každý na svém těle, že kříž světa je i vaším křížem, protože každý z vás svůj kříž měl a má. Ale nevidíte to Janovské znamení slávy už v tomto kříži, jak to připomínala včera včera Gabika. Jak často si myslíte, že smrt a zmar jsou konečným vyústěním všech věcí a necháte se tím svázat! Proč se jako Marie z Magdaly zdráháte uvěřit ve vzkříšení a jen stojíte nad hrobem svých hříchů a svých trápení a pláčete a pláčete?

Naději, naději, vy malomyslní!

Ale neupadněte do omylu – ta nejvyšší moudrost světa, která volá, rozumnost, která pozvedá svůj hlas, je opravdu vydávat svou životní energii pro dobro druhých, nést na svých bedrech svůj kříž a pomáhat nést kříž druhým. Vydat se pro druhé je ta moudrost, která kropí lidi živou vodou, aby byli čistí, mýt druhým nohy je ta moudrost, která dokáže, že lidé dostanou srdce nikoli z kamene, ale z masa. Ano, být pro druhé je ta moudrost, která obalí suché kosti masem a vrátí ducha života, která umožní bez úhony projít všemi plameny ohnivých pecí. Opravdová moudrost zahrnuje čtvrteční „toto je mé tělo, které se za vás láme“ a také páteční „proč jsi mne opustil“.

Ale součástí té moudrosti je také dnešní „viděla jsem Pána“, živá janovská důvěra, že smrt není koncem všech věcí, pavlovská víra, že náš starý člověk je s moudrým Ježíšem ukřižován a skrze křest spolu s ním pohřben ve smrti a bude současně s ním vzkříšen na cestu nového života – a vlastně už na cestě nového života je.

Proč je kolem nás tak mnoho smutných lidí? Za to můžete vy, vy malověrní, protože nepřicházíte k druhým, abyste je oslovili jejich jménem a službou tak, aby slyšeli. Ti druzí ve vás pak vidí jen zahradníky a ne moudré lidi, kteří nesou své kříže, ale nevěří, že jejich vlastní hříšnost ani zlo kolem jsou poslední slovo, nepotřebují bojovat za svůj život a právě proto jsou otevřeni potřebám druhých. Ti druzí potřebují ve vás vidět moudré lidi, kteří se ve své víře a naději radují, že jsou už nyní součástí nového života bez konce.

Tak kolik ještě potřebujete vy všichni setkání se Zmrtvýchvstalým, kolikrát ještě potřebujete být osloveni jménem?