Milosrdná dokonalost
Hospodinova slova pronesená k Mojžíšovi „mluv k celé pospolitosti Izraelitů“můžeme vztáhnout na celou lidskou společnost, všechny lidi.Výzva „Buďte svatí, neboť já Hospodin, váš Bůh, jsem svatý.“ Lv 19, 2 uvozují rámec dnešní homilie. Jak o svatosti nebo dokonalosti promlouvá Bible uvidíme dále.
Předně si všimněme, že svatost podle Hospodina nemusí odpovídat našim představám „dokonalosti“. Hospodin s „nedokonalostí“ počítá „nepožneš své pole až do samého kraje“ a „svou vinici úplně nevysbíráš … nebudeš paběrkovat spadaná zrnka“ a zároveň ji využije ve svém plánu „…ponecháš je pro schudlého a hosta“. Nabádá nás k vzájemné úctě a pozornosti „Nebudeš zlořečit hluchému a do cesty klást překážku slepému“. Což nejsme často sami hluší, k dobrým radám bratra a slepí k potřebám bližního?
Klade nároky na naše smýšlení „Nebudeš ve svém srdci chovat nenávist ke svému bratru“ „nebudeš se mstít …,ale budeš milovat svého bližního jako sebe samého“. Tedy máme být přející.
Pavel nás v prvním listě Korintským ujišťuje, že jsme „Boží chrám“ a že tento chrám je „svatý“. Božím chrámem je také církev, církevní obec i každý jednotlivý věřící. Máme-li obec, či církev budovat, musíme o svatost/dokonalost usilovat. O jakou dokonalost se jedná? U Pavla nacházíme, že základ, na kterém musíme stavět je Ježíš.
Tím se dostáváme k dnešnímu úryvku Matoušova evangelia. Je součástí Ježíšova kázání na hoře (Mt 5-7) a evangelista zde využívá formu antitezí, čili protikladů. Kontext, ve kterém se tyto protiklady objevují, nepopírá přikázání Starého zákona. Naopak, Ježíš je zde dále prohlubuje a ukazuje nám jejich skutečný smysl.
Naše představy dokonalosti
Ještě před tím ale odbočka k našim lidským představám dokonalosti Touha po dokonalosti je součástí lidské přirozenosti. A různou měrou a v různých oblastech o ni usilujeme snad všichni. Nedávno jsem byl na koncertě, kde vystupovala virtuosní houslistka. Se zřetelnou naléhavostí jsem si uvědomil, hudba i její mistrovské provedení dokáže rezonovat s touhou po dokonalosti. Věřím, že každý zažil nebo zažívá v pro sebe osobně blízké oblasti podobné zážitky (může to být umění, rodinné/mezilidské vztahy, liturgika, pracovní výsledky, sport, …) Snaha je to jistě chvályhodná. Tato „naše“ dokonalá řešení ale mohou být snadno jen naše řešení, na hony vzdálené Boží definici dokonalosti.(k naší škodě)
Nejednejte se zlým jako on s vámi
Odkaz na starozákonní přikázání, který byl ve své době znamenal ohromný krok vpřed. (msta byla neúprosná a princip oko za oko umožnil udržet odplatu v určitých mezích a zabránil stupňování násilí). Ježíš ale chce, abychom „abyste se zlým nejednali, jako on s vámi“ a uvádí příklady, které ilustrují jak správně jednat (políček na tvář – nastav i druhou, služba na jednu míli – posluž 2 míle, soud o košili – dej i kabát a vyslyšení prosebníka a žadatele o půjčku).
Moment překvapení
Všechny reakce jsou překvapivé. Jako by Ježíš použil léčbu šokem. Nedokonalostem se nebráníme. Ježíš ukazuje dokonalost v milosrdenství – nechává jednat Boha na ty druhé. Nemusíme počítat, co jsme pokazili, ale máme se snažit, abychom příště jednali lépe. Ježíš není pomstychtivý. Zlo které přišlo, dále nešíří.
Nechová se právě takto k nám náš nebeský Otec, který miluje všechny lidi a dává svítit slunci na dobré i zlé a déšť posílá spravedlivým i nespravedlivým?
Milujte své nepřátele
Pokud se začneme zaobírat pojmem nepřítel, možná zjistíme, že se skutečnými nepřáteli to je jinak, než bychom si mohli myslet. Je ten či onen bratr/sestra mým skutečným nepřítelem, ten bližní, kterého Bůh miluje a zahrnuje svou přízní. Nejsou v tom mé vlastní chyby, které mu přisuzuji? Pořád ale, i kdyby to byl skutečný nepřítel, platí Ježíšova slova „Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují“.
Někdy je obtížné milovat i své nejbližší. Jistě o tom více vědí rodiče, kteří milují své dítě, které právě „blbne“. V jejich případě je projevem lásky, že se zdrží některých reakcí, komentářů, byť to v nich dozajista vře, protože se dítě chová nesnesitelným způsobem. Podobné situace lze zažít v partnerském životě. Jak jsme slyšeli při přípravě liturgie, myšlenky typu „rozvést nikdy, ale zabít často“ nejsou zcela ojedinělé.
Velká pomoc je už když vydržíme agresi, agresor tak má šanci.
Buďte tedy dokonalí
Dokonalost je vlastně v duchu Třetí knihy Mojžíšovy jiným výrazem pro svatost. Úlevné gesto, „Bůh je dokonalý, tím jak je nedokonalý“ – každý potřebuje úrodu, dokonalost není v tom co vytrpíme. Ani toto kázání nemusí předstírat, že je lidsky dokonalé.
Pokud po poslechu Ježíšových tezí máme pocit, že jsou tyto požadavky nad naše síly, máme pravdu. Bez spolehnutí se na Boží milosrdenství, na zaslíbení, že budeme Boží synové(dcery?), které Hospodin chrání a o jejichž potřeby pečuje a tedy my sami se o jejich zajištění starat nemusíme. Vlastně jinak nemáme šanci Ježíšovým požadavkům dostát. Pokud se ale spolehneme, naše jednání pak může být pro druhé nepochopitelné a možná právě proto v souladu s Ježíšovým požadavkem „Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují“ a naplňovat Ježíšem podanou definici dokonalosti „Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec“.
Závěr
Jsme stvoření coby obraz Boží a povoláni k dokonalosti. Bůh nás netrestá za každé provinění, či chybu, kterou působíme ale sám nastavuje „druhou tvář“ a dává nám šanci se mu přiblížit. Stačí tedy vzít dnešní Ježíšova slova vážně a nedychtit po odplatě vůči tomu, kdo nám ubližuje, ale naopak po lásce a odpouštění. A to tak, jak to ve své situaci dokážeme. Pokud snad klesneme, tak příště začněme znovu. A co tedy máme dělat? Milovat svého bližního přítele či odpůrce a každého v modlitbě svěřovat Božímu milosrdenství.