Podle evangelisty Lukáše, byl Ježíš na začátku svého veřejného působení ponořen do Jordánu, pokoušen na poušti a poté se v moci Ducha vrací zpět do Galilee.

Tady začíná náš dnešní příběh.

Ježíš v Nazaretské synagoze čte z písma. Vybere si oddíl z Izaiáše o vyhlášení Pánova roku. Dobrá zpráva Pánova pomazaného zvěstovaná všem potřebným upoutá pozornost všech a vzbudí napjaté očekávání.

„Dnes se naplnilo toto Písmo ve vašich uších.“

Ježíš se před shromážděním přihlásil ke svému poslání Vykupitele Izraele, hlasatele dobré boží zprávy všem lidem.

Události následující po dnešním úryvku už ale připomínají, co dobře známe i z našeho dnešního života.

Nadšení naplněné očekáváním vystřídá rozpačité zklamání. V případě Lukášova textu jde vývoj ještě dále. Po rozhořčení nad příklady, kdy prorok není doma přijatý, zuřivost graduje, a ústí do zběsilé snahy připravit Ježíše o život.

Věřím, že se shodneme, že Ježíšův „Ducha plný“ výklad textu proroka Izaiáše, jeho zpřítomnění pro posluchače, vyjadřuje Ježíšovo poslání. Hlásat dobrou zvěst božího milosrdenství nám všem.

Možná si můžeme na Ježíšově příkladu ukázat, jak každý může žít z Ducha.

Nejdříve ale jedno varování, možná dvě.

Duch vane kam chce. Naše snahy o jeho přivlastnění (nebo ovládnutí) nekončí dobře. Je možné, že Židé byli zaskočeni právě Ježíšovou radikálností „Dnes se naplnilo toto Písmo ve vašich uších.“. Jak mohl někdo tak blízký a známý pronášet tak závažná slova?

S emocemi se počítá. Snad patří k naší lidské přirozenosti nesouhlasit a obhajovat „správné“ pořádky, tak jak věci známe a předpokládáme.

Pokud radikalitu Ježíšova vystoupení a zprávu kterou nám zvěstuje přijmeme, možná budeme sami překvapeni co z toho vzejde.

Čas milosti, čas odpuštění, uzdravení a svobody je tu. Právě dnes, právě tady a právě pro nás.

Bůh je tu pro nás. Právě tady a teď.