Svedectvo v sebe

Gabriela Buknová
Sk 1,15-17.21-26; Ž 1; 1J 5, 9-13; J 17, 6-19
13. 5. 2018, Marianka
7. neděle velikonoční

Keď som  pripravovala dnešnú úvahu, uvedomila som si, že Veľkňazská modlitba  odzrkadľuje postavenie, nádeje, očakávania, ale aj neistoty, obavy a napätie, ktoré panovali v čase existencie jánovskej obce na konci 1. st. po Kr. Nevieme, koľko z tej reči sú Ježišove slová, niekde zapísané, alebo šírené ústnou tradíciou, a koľko je interpretácia obce. Po smrti…

Číst →

Opravdový pokoj

Josef Kratěna
Sk 3,12-19; Ž 4; 1J 3,1-7; L 24,36b-48
15. 4. 2018, Hradec Králové
3. neděle velikonoční, cyklus B

Krátce po seslání Ducha svatého (o letnicích) a po prvním vystoupení Petra, se připojilo k církvi na tři tisíce lidí. Ti, jak jsme slyšeli minulý týden, užívali společný majetek, o vše se dělili, denně chválili Boha a přebývali pospolu. Našemu dnešnímu úryvku ze skutků ale bezprostředně předchází první Petrův zázrak. Tím bylo uzdravení od narození chromého…

Číst →

Kámen, který stavitele zavrhli

Jan Konzal
1P 2,3-7; J 2,19-22
30. 3. 2018, Klíček
Obnova závazků, 2018

Domnívám se, že dnes jsme v úryvku z Janova evangelia svědky dialogu lidí upřímně zbožných, nikoli polemiky hodlající chytat mistra za slovo. Ale jako tehdy, ani dnes neslyšeli mnozí v tom Ježíše jako proroka, ale jako jednoho z mnohých potulných kazatelů. Prorok je poslán Duchem božím, aby ve vhodný čas, kairos boží lid napomínat, utěšovat a povzbuzovat. Ten dialog…

Číst →

Hostina, která bude trvat věčně

Josef Staša
Ex 12,1-14; Ž 116; 1K 11,23-26; 13,1-17.31b-35
29. 3. 2018, Klíček
Den Večeře Páně (Zelený čtvrtek) 2018

Jsem rád, že Martin porovnal dva pohledy na Ježíšovo jednání za jeho života, ve smrti i v jeho zmrtvýchvstání a v úvodu do Tridua se s námi o ně rozdělil. Dnešní slavnost Dne večeře Páně není tedy pouze jakousi připomínkou události večeře Páně před sobotní oslavou, ale je oslavou i připomínkou a také výzvou k následování všeho rozhodujícího,…

Číst →

Lidská bída jako jeviště slávy Boží

Jan Konzal
Nu 11,24-30; Žalm 104, 24-34.35b; Sk 2,1-21; J 20,19-23
4. 6. 2016
Letnice 2017

Duch boží je tajemstvím. Když tajemství začne jednat, bývá kolem toho hodně nedorozumění. Dotknout se smyslu působení tajemna je možné způsobem, který nám naznačí přímo či nepřímo Duch sám. Ale i tenhle poukaz má formu znamení. Třeba znamení ohnivého keře, ohnivých jazyků, holubice, prorockého vnuknutí, daru pokoje – šálom. Jde o epifanii, nikoli o teofanii….

Číst →

Sláva Boží a sláva lidí

Martin Šály
Sk 1,6-14; Ž 68, 1-10.32-35; 1 P 4,12-14; 5,5-11; J 17,1-11
25. 5. 2017, Duchcov
7. neděle velikonoční, cyklus A

Sedmnáctá kapitola Janova evangelia, obsahuje tzv. Ježíšovu velekněžskou modlitby. Dnes jsme slyšeli první polovinu, která začíná tak, že se Ježíš modlí sám za sebe, modlí se, aby Otec oslavil svého Syna.
Pojmu sláva lze rozumět různě. V pojetí ovlivněném řeckým myšlením může význam slova sláva – doxa – směřovat v krajním případě až k „popularitě“: slavný je pak ten, kdo má hodně lajků na Facebooku nebo subscriberů na Youtube, nezáleží ani moc na tom, na čem je jeho popularita založena. Hebrejské slovo kabod – sláva, ale vychází z toho, co je nějak „fyzikálně“ těžké, co má váhu, so se vykazuje svou vlastní hmotností. A ten, kdo má vnitřní váhu, je v židovském myšlení především Hospodin.

Číst →

Dárce života

Pavlína Stašová
Sk 17,22-31; Ž 66,8-20; 1 P 3,13-22; J 14,15-21
21. 5. 2017, Hradec Králové
6. neděle velikonoční, cyklus A

Kdo žije s Kristem, pozná skrze Ducha svého Boha – dárce věčného života. Tuto větu jsme si vybrali jako téma dnešní liturgie.
Jak, poznal Boha apoštol Pavel, jsme slyšeli v prvním čtení. Slyšeli jsme jeho misijní řeč, kterou pronesl na starořecké radě starších v Athénách. Odvedli ho tam epikurejští a stoičtí filosofové a Pavel při své řeči navázal na to, co znali, na jejich představy a názory. Athéňané ctili mnoho bohů a snažili se na žádného nezapomenout. Proto také měli jedno místo vyhrazeno „Neznámému bohu“. A Pavel jim řekl, že právě ten „neznám bůh“ je jediný a pravý, je Stvořitelem nebe i země. Od lidí nic nepotřebuje, protože je vlastně dárcem všeho. Chce ale, aby všichni lidé změmili svá smýšlení a chovali se tak, jak jim to ukázal Ježíš, kterého k tomu určil a jako důkaz své vůle ho vzkřísil z mrtvých.

Číst →

Ježíš – cesta k Otci

Jiří Palla
J 14,1-14; Sk 7,55-60; 1P 2,2-10
14. 5. 2017, Brno
5. neděle velikonoční, cyklus A

Začátek dnešního evangelního čtení naznačuje, jak moc byli učedníci rozrušeni a zneklidněni představou, že od nich Ježíš odejde a navždy ho ztratí. Dělali si starosti o svou budoucnost a o to, jak zvládnou jeho nepřítomnost. Ježíš je ve své řeči na rozloučenou uklidňuje a znovu ujišťuje, že všechno nakonec dobře dopadne. Nejprve se však musí…

Číst →

Vzkříšení jako lidský příběh

Martin Šály
Ř 6,3-11; J 20,1-18
16. 4. 2017, Strašice
Velikonoční vigilie 2017

Není divu, že evangelistu Janovi říká pravoslaví „Jan teolog“. Úryvek, který jsme přečetli, obsahuje krásnou teologii, řeč o tom, jak nebeské přichází do pozemského. Na zem sestupují nebeští andělé v bílém rouchu a ve zmrtvýchvstalém Ježíšovi Jan ukazuje život, který není z tohoto světa: Vystupuji k Otci svému i k Otci vašemu, k Bohu svému i k…

Číst →

Části jednoho těla

Josef Kratěna
Sk 16.16-34; Ž 97; Zj 22,12-14.16-17.20-21; J 17,20-26
9. 5. 2016, Hradec Králové
7. neděle velikonoční, cyklus C

Celá 17. kapitola Janova evangelia je modlitbou Ježíšovou. Této modlitbě se říká „velekněžská“. Janovo evangelium i ostatní jeho listy, včetně knihy Zjevení, bylo podle historiků sepsáno někdy ke konci prvního století. Tedy s dost velkým časovým odstupem. Má se za to, že je to literární dílo, které ale neobsahuje mnoho autentických Ježíšových výroků. Tento zhruba sedmdesáti…

Číst →