Vítězícímu křesťanství se kdysi podařilo vytlačit mimo hrací plochu starší magické rituály spojené se zimním slunovratem. Jako buldozer tenkrát posloužila silovým stratégům památka Ježíšova narození. Nevíme ani rok, natož měsíc a den Ježíšova narození, nevíme ani jiné důležité okolnosti jeho příchodu na svět, tehdy se takové věci netesaly do skály ani nepsaly do knih. Proto byla nějaká data malému Ježíškovi prostě přidělena z moci úřední a to tak, aby zastínila oslavy přírodního cyklu, úředně nežádoucího, konkrétně právě slunovratu. Na čas to zabralo. Boží melou mlýny pomalu, ale jistě. Dnes proto pro radost dětí z dárků zaplatíme Santa-Klausovi nebo Dědovi Mrázovi.

Centrem vánočního času byl proto dlouho svátek Zjevení Páně. Stará církev neslavila koncem roku narozeniny Páně, ale připomínala si s vděčností, že vztah mezi Bohem a člověkem a jeho světem na straně druhé se stal zjevným, dokonce tu a tam očividným či hmatatelným. Ten vztah se zjevil jako kupodivu srozumitelný všem, nejen těm učenějším a nejen těm zbožným či prostě „slušným“.. Deklaroval mnoha generacím, že Bůh tenhle náš svět navzdory všemu zdání nejen neopustil, ale právě naopak, jako by se přestěhoval z nebes do světa, aby byl s námi a přiváděl k sobě jako do azylu ty zvídavé nebo potřebné nebo toužící způsobem docela lidsky pochopitelným: Třeba tak: Josef a Maria mají dítě. Maria rodí, ač jsou velmi chudí (nemají ani střechu nad hlavou, natož byt nebo dopravní prostředek jako druzí, musí se spokojit s pronajatým oslem a chlévem pro dobytek. Budou bojovat o to, aby je vychovali v dobrého člověka navzdory všem potížím. A z okolních kopců se seběhnou pastýři, lid příslovečně ne-zbožný;. proto je musel k cestě přimět zpěv andělů. Mnoho dní cesty vzdáleném pohanském Chaldejsku si astrologové v tu dobu všimli výzvy psané zase jejich jazykem, prazvláštní hvězda na obloze je přiměla vyjet do ciziny a hledat to dítě. Šli se poklonit králi, nic od něho nežádali, jen být u toho. V krále nepřestali věřit, i když toho hledaného našli ve chlívku za ubohou vesnicí Betlém.

Boží přítomnost v tomhle světě nebývá vždy zřejmá. Každému doopravdy věřícímu někdy visí jeho víra na vlásku, je mu někdy velmi obtížné doufat. Ježíš sám prožil takové krize těsně před svojí smrtí. Pokud se tedy stane viditelnou aspoň jako slámka, které se tonoucí nejen chytne, ale která jej, světe div se, udrží nad vodou, pak je to událost důležitá nejen pro věřící křesťany, ale i pro primitivní gój a převzdělané Fausty, prostě pro všechny, kdo naléhavě potřebují něco víc, než kam dosáhnou sami. A tady je ten kámen úrazu: Nejen slunovrat zmizel přemalbou panoramatických vánoc, také slavnost Zjevení Páně zmizela pod barokní či spíš „postklasicistní“ přemalbou. Z jesliček se moudře usmíval modrooký blonďák obalený sněhobílými plenkami (které pochopitelně nosil jen tak). Selky nosily Ježíškovi dary, jako kdyby byl místním starostou. Bylo to hezké, člověk nevěděl, kam se dřív dívat. Tenhle Ježíšek dárky nerozdával, naopak. A tak zbyl nakonec Děda Mráz; o jeho virtualitě netřeba pochybovat vůbec nikomu od šesti let výše. A všem jen trochu etablovaným konec konců nechybí naděje ani spása, postačí Tři králové, hlavně aby nechyběl velbloud, slon a bělouš a také zlato, kadidlo a myrha,.svěcená voda a křída.

Děda Mráz se svlékne, jakmile zmizí z obrazu. Naštěstí dějiny spásy našimi přemalbami a hromadami kýčů neoněměly. Ten příběh mladé rodiny z daleké Galileje totiž nakonec dopadl dobře. To je opravdu dobrá zpráva, protože pak to všechny stresy kolem Ježíšova narození prostě nebyly zbytečné.I dnes se z toho dá žít. Třeba i těm, kdo si lámou hlavu, jestli si to děťátko před časem z lásky počaté mohou dovolit také porodit. Ne všichni bohužel mohou takové světélko zahlédnout. Takové světlo je opravdu zjevením. Těm, kteří je přijali, dává navíc i moc stát se božími dětmi. Ne všichni po tom sáhnou, ale přece.

Vánoce dnes připravují dospělí dětem, ale mnohem víc potřebují jejich poselství právě dospělí a dospívající. Nabízí jim je proto Bůh. Porozumí mladí manželé, ale také pastýři i mágové. Imanuel, Bůh s námi, není jen opiovým snem.