Základem pro toto krátké zamyšlení je evangelijní text o učednících jdoucích do Emauz (L 24:13-35)

Příběh se odehrává tři dny po Ježíšově ukřižování (tedy v našem kalendáři by šlo o Velikonoční neděli). Učedníci odcházejí z Jeruzaléma a prožívají svou deziluzi a zármutek z toho, jak se Ježíšův nadějně započatý příběh náhle a tragicky ukončil. Jsou dva, jdou spolu, sdílejí své myšlenky a pocity, povídají si, možná se spolu modlí, míří stejným směrem – tedy vytvářejí společenství. I když je to společenství té nejmenší možné velikosti, Ježíš plní co slíbil – „kde jsou dva nebo tři shromážděni v mé jméno, tam jsem já uprostřed nich.“ (Mt 18:20). A je s nimi dokonce bez ohledu na to, že si toho oni sami nejsou vědomi, bez ohledu na to, že jej nepoznávají.

A jakmile je Ježíš s nimi, jejich zármutek se postupně mění – jsou posilněni, jejich srdce hoří, když k nim „na cestě mluví a otvírá jim Písma“, jejich bolest se mění v radost, když se jim nakonec dává poznat při lámání chleba. Dostávají novou odvahu a ještě ten večer se vracejí do Jeruzaléma, připojují se ke shromáždění apoštolů a navzájem si, už ve větším společenství, dosvědčují co zažili – totiž že Pán vskutku vstal z mrtvých.

Co si z tohoto příběhu odnáším pro svůj život? Je to výzva k budování společenství víry. Společenství, kde můžeme jeden druhého navzájem podporovat, vyslechnout se, sdílet své radosti i svá trápení, ale také společenství otevřené, které je připravené podělit se a nebojí se přijmout nové souputníky. Může se totiž stát, pokud to dovolíme, že se nám v novém příchozím dá poznat Kristus.  A jeho přítomnost naše životy proměňuje.

Je to také zjištění, že víra není soukromá věc, ale je to vztah. Primárně vztah k Bohu, který se ale realizuje, rozvíjí a projevuje v našich vztazích k lidem. A společenství je nejpřirozenějším prostředím, kde vztahy pěstujeme. Přeji nám všem, ať dokážeme o naše vztahy dobře pečovat a jejich prostřednictvím pak následně i prohlubovat svoji víru. Protože „kde jsou dva nebo tři shromážděni v mé jméno, tam jsem já uprostřed nich“ říká Kristus.